Očkování

• chřipka
• tetanus
• žloutenka typu A
• žloutenka typu B
• kombinované - žloutenka typu A a B
• klíšťový zánět mozku - klíšťová ancefalitida
• dávivý (černý) kašel
• pneumokokové infekce
• plané neštovice, meningitida a další inf. nemoci po konsultaci s lékařem

Chřipka

Chřipka je způsobena chřipkovým virem. Chřipka občas postihuje v podobě epidemií a pandemií značnou část obyvatelstva. Pramenem nákazy jsou nemocní lidi. Přenos se uskutečňuje kapkovou infekcí a předměty kontaminovanými sekrety nemocných lidí. Očkuje se jednou dávkou očkovací látky. Očkování se provádí každoročně. Nejvhodnější období aplikace je jeden měsíc před očekávanou epidemií.
zpět

Tetanus

Tetanus je závažné onemocnění. K nákaze dochází průnikem infekce otevřenými ranami. Prognóza onemocnění je nepříznivá, úmrtnost novorozenců je 90%, u starších osob 50%. Prodělaná infekce nezanechává imunitu. I přesto, že se provádí pravidelné očkování, nepodařilo se toto onemocnění zcela vymýtit. Očkování se provádí očkovací látkou anatoxinum tetanicum. Základní očkování se provádí třemi dávkami u osob, které nebyly očkovány proti tetanu nebo byly očkovány před více než patnácti lety. Doporučený interval mezi první a druhou dávkou je 6-10 týdnů, mezi druhou a třetí dávkou 6-10 měsíců. Přeočkování se provádí jednou dávkou vždy nejpozději do 15 let od posledního očkování.
zpět

Žloutenka typu A

Žloutenka typu A je onemocnění postihující játra, je způsobeno virem hepatitidy A. Virus hepatitidy A může být přenesen z jedné osoby na druhou jídlem nebo pitím, nebo při plavání ve vodě znečištěné kanalizačním odpadem. Očkování je nejlepším způsobem ochrany proti této nemoci. Očkování se provádí očkovací látkou obsahující antigen žloutenky typu A. K primární imunizaci se intramuskulárně podává jedna dávka vakcíny. Ta vyvolá tvorbu anti-HAV protilátek, které stačí na ochranu proti hepatitidě A na dobu jednoho roku. Očkovací látka vyvolá ochranu proti žloutence typu A po 2 až 4 týdnech po očkování.

K zabezpečení dlouhodobé ochrany (nejméně na dobu 10 let) se doporučuje podat posilovací dávku, a to kdykoli v době od 6 do 12 měsíců po první dávce. Posilovací dávka očkovací látky podaná se zpožděním až 3 roky po první dávce vyvolává podobnou hladinu protilátek, jako posilovací dávka podaná podle doporučeného schématu. Očekává se, že i v tomto případě bude ochrana přetrvávat nejméně 10 let po podání posilovací dávky. K zabezpečení kontinuální ochrany se však má posilovací dávka podat v době 6 až 12 měsíců po první dávce.
zpět

Žloutenka typu B

Žloutenka typu B je způsobena virem hepatitidy B. Virus žloutenky typu B se vyskytuje v tělesných tekutinách, jako je krev, sperma, poševní sekret a sliny u infikovaných jedinců. Přenos onemocnění se uskutečňuje aplikací krve a krevních přípravků, infekcí otevřených poranění kůže a sliznic, připouští se přenos i pohlavním stykem. Přenos komáry nebyl prokázán. Očkování je nejlepším způsobem ochrany proti této nemoci.
zpět

Žloutenka typu A a B

Příčiny vzniku žloutenky typu A i B viz očkování proti žloutence typu A a typu B. Očkování se provádí kombinovanou očkovací látkou obsahující antigeny obou virů. V průběhu 6 měsíců se podávají 3 vakcíny. První dávka se podává ve zvolený den, druhá 1 měsíc po první dávce a 3. dávka 6 měsíců po první dávce. Všechny tři vakcíny mohou být podány i během jednoho měsíce.

Podle tohoto schématu mohou být očkovány pouze dospělé osoby, u nichž je potřeba dosáhnout ochrany (například při cestování do lokalit se zvýšeným nebezpečím nákazy). První dávka se podává ve zvolený den. Zbývající dvě dávky se podávají 7. den a 21. den po první dávce. Doporučuje se za 12 měsíců podat čtvrtou dávku.
zpět

Klíšťová encefalitida

Onemocnění je způsobeno viry patřící do komplexu virů klíšťového zánětu mozku. Přenos na člověka se uskutečňuje přisátím klíštěte, ale i požitím mléka z infikovaných zvířat, zejména kozího. Citlivost proti onemocnění je všeobecná. Osoby, které žijí trvale v ohnisku nákazy, často překonají lehkou formu onemocnění nebo zcela bezpříznakovou formu. V některých případech onemocnění může probíhat těžce. Onemocnění zanechává trvalou imunitu.

Jednoznačná cílená léčba tohoto onemocnění neexistuje. Jediná účinná prevence je očkování. Základní očkovací schéma je stejné pro všechny osoby od 16 let věku a skládá se ze tří dávek vakcíny proti klíšťovému zánětu mozku. První dávka se podává ve zvoleném termínu a druhá dávka se aplikuje o 1 až 3 měsíce později. Pokud je třeba dosáhnout imunitní odpovědi rychle, může být druhá dávka podána za dva týdny po první dávce. Třetí dávka se podává za 5 až 12 měsíců po druhé vakcinaci. Aby bylo dosaženo imunity před začátkem sezónní aktivity klíšťat, což je na jaře, měla by být první a druhá dávka podána nejlépe během zimních měsíců. Třetí dávka vakcíny by se měla aplikovat před začátkem následující sezóny klíšťat. První přeočkování by se mělo provést nejpozději za 3 roky po aplikaci třetí dávky. Následné přeočkování mají být prováděna podle oficiálních doporučení, avšak ne dříve než za 3 roky po předchozím přeočkování. V závislosti na místní epidemiologické situaci a zkušenostech byly pro následná přeočkování oficiálně doporučovány intervaly 3 až 5 let.
zpět

Černý kašel (pertuse)

I přes očkování není toto infekční onemocnění, připomínající zpočátku rýmu, žádnou vzácností. Černý kašel mnozí považují mylně za "vymýcenou" nemoc. Počty nakažených však ukazují, že bychom na toto vysoce nakažlivé onemocnění neměli zapomínat. Přestože je dnes onemocnění nejčastěji zaznamenáno u dětí ve věku 9 až 15 let, má nejvážnější průběh u dětí do 1 roku, tedy u dětí, které ještě nejsou zcela proočkovány.

Ochrana po očkování postupně mizí, takže školáci, kteří "unikli" novému přeočkování proti černému kašli (ročníky narození 1998 a starší) a dospělí, se mohou opět nakazit a rozšířit černý kašel ve svém okolí. Přeočkování proti černému kašli je doporučováno rodičům i prarodičům novorozence, a to ještě před narozením miminka. Matka se může nechat přeočkovat v porodnici, kdy dodá dítěti ochranu mezi šestým až třináctým týdnem života, kdy je dítě zcela nechráněno.
zpět

Pneumokokové infekce

Je skutečností, že pneumokokové bakterie způsobují velmi závažná onemocnění u starších osob. Velmi snadno se přenáší. Vyvolávají závažné pneumonie (zápaly plic), záněty mozkových obalů i otravu krve. Tzv. invazivní pneumokokové infekce jsou častou příčinou úmrtí v České republice i ve světě. Pneumokokové nákazy často komplikují průběh jiných onemocnění, například chřipky. Očkování se doporučuje osobám nad 50 let roku věku očkovací látkou Prevenar 13. Očkuje se jen jednou dávkou s celoživotní platností.